obižatlə̑kte•m
{кокымшо спряжениян глагол} [Generate paradigm] 1. not to stand up for somebody, not to defend, to allow harm to come to somebody
♢ ške üdə̑re•mə̑m obižatlə̑kta•š - tə̑j köla•n mə̑•jə̑m šotle•t? {ойлончо} not standing up for my own daughter - what do you take me for?
--"ТЫГАЙ ШОМАК ГЫЧ"--> obižatle•m